Ninušky stránky o škole

Bohužel na své stránky nemám mnoho času ale budu se snažit to napravit pokud potřebujete nějaké info pište mi na mail Pamela.k@seznam.cz

Témata

Druhy vlastnictví,jeho vznik, ochrana a zánik podle Občánského zákoníku

Druhy vlastnictví, jeho vznik, ochrana a zánik podle Občanského zákoníku

 

 

 

DRUHY:        1)    Právo vlastnické  (soukromé, družstevní, státní)

2)          Právo dědické

3)          Právo duševního vlastnictví

4)          Spoluvlastnictví

5)          Společné jmění manželů

6)          Držba

7)           Věcná práva k cizím věcem (právo zástavní, podzástavní, zadržovací a        věcná břemena)

 

1)                Právo vlastnické – nejvyšší a úplná moc nad věcí. Vlastník má právo předmět držet, užívat a disponovat s ním. Meze vlastnického práva stanový normy „sousedské právo“, aby nad míru poměrů neobtěžoval sousedy hlukem apod.Vlastník je povinen umožnit vstup na svůj pozemek, stavbu, jestliže to vyžaduje údržba. Stát může proti vůli vlastníka jeho věc vyvlastnit nebo omezit vlastnické právo jen na základě zákona ve veřejném zájmu za náhradu. Velmi důležitý je okamžik přechodu vlastnického práva na nového vlastníka. Věc movitá zpravidla z ruky do ruky (tradicí), věc nemovitá vkladem do katastru nemovitostí (intabulací)

 

2)                Právo dědické – právní normy, které upravují přechod majetku zemřelé osoby na dědice.Dědit mohou osoby právnické i fyzické. Nabytí majetku potvrzuje soud, pokud se dědici nedohodnou. Vlastnictví přechází na dědice v den smrti zůstavitele. Nedědí-li žádný dědic, pozůstalost připadá státu.Dědí se ze závěti, ze zákona nebo z obou důvodů. Platná závěť se zřizuje u notáře nebo vlastnoručním napsáním a podepsáním.

Ø      v 1. skupině dědí stejným dílem děti a manžel. Nedědí-li některé dítě, tak dědí jeho děti.

Ø      ve 2. skupině dědí manžel, zůstavitelovi rodiče a osoby, které žily se zůstavitelem v jedné domácnosti po dobu 1 roku, nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. Ve druhé skupině dědí stejným dílem, ale manžel nejméně polovinu.

Ø      ve 3. skupině dědí sourozenci a osoby společné domácnosti

Ø      ve 4. skupině dědí prarodiče nebo jejich děti, dále pak tety a strýcové

          Potomci jsou neopomenutelní dědicové. Zůstavitel může své potomky vydědit ze závažných důvodů uvedených v Občanském zákoníku. Dědí se i zůstavitelovi dluhy ale pouze do výše ceny zděděného majetku. Dědic může dědictví odmítnou ale pouze celé. Nedědí ten kdo spáchal trestní čin proti zůstaviteli. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel odpustil.

 

3)                Právo duševního vlastnictví – není podstatný rozdíl mezi vlastnictvím hmotných věcí a nehmotným produktem duševní práce, které mají majetkovou hodnotu. Prameny má občanskoprávní (autorské právo) a obchodně právní. Právo autorské je nepřevoditelné (pouze právo k užití díla). Autorské právo trvá po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti (právo přechází na autorovy dědice)

 

 

 

 

 

 

4)                Spoluvlastnictví – podílové může být mezi dvěmi a více osobami. Spoluvlastníci rozhodují o hospodaření se společnou věcí na základě většiny. Spoluvlastník může svůj podíl převést na blízké osoby. Spoluvlastníci mají předkupní právo. Zrušení podílového vlastnictví se uskutečňuje dohodou nebo rozhodnutím soudu.           Vypořádání – je-li věc dělitelná, rozdělí se podle velikosti podílu. Není-li dělitelná, věc se převede na jednoho vlastníka a on ostatní vyplatí podle velikosti jejich podílu. Nebo se věc prodá a každý dostane podle výše svého podílu

 

5)                Společné jmění manželů – tvoří majetek získaný za trvání manželství s výjimkou věcí získaných darem, děděním, které slouží osobní potřebě, nebo které získal podle předpisů o restituci majetku, jestliže majetek vrácený měl už před uzavřením manželství. Manželé se mohou dohodnout ve formě notářského zápisu

Ø      rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění

Ø      o správě společného jmění

Ø      že vyhradí vznik společného jmění až ke dni zániku manželství

Správu majetku může vykonávat každý z manželů sám. V ostatních záležitostech je nutný souhlas obou manželů. Dluh jednoho z manželů vzniklý za trvání manželství je pohledávka uspokojena z majetku společného jmění. Společné jmění manželů zaniká zánikem manželství nebo odsouzením jednoho z manželů v trestním řízení k trestu propadnutí majetku. Zrušení společného jmění manželů se vypořádá rozdělením majetku nebo rozhodnutím soudu nebo ze zákona.

 

6)                Držba – je faktické ovládání věci. Držba je buď oprávněná, kdy osoba je vlastník, nebo neoprávněná, kdy osoba není vlastníkem. Oprávněný držitel je v dobré víře, že mu věc po právu patří. Oprávněný držitel nabývá k věci vlastnické právo vydržením (dlouhodobá nepřetržitá oprávněná držba). U movitých věcí je vydržecí doba 3 roky, u nemovitých věcí 10 let. Neoprávněný držitel nemůže předpokládat, že má k věci vlastnické právo. Například: nálezce, je povinen vydat věc vlastníkovi i s plody a užitky, a nahradit škodu pokud jeho užitím nějaká vznikla.

 

7)                Věcná břemena – omezují vlastníka nemovitosti tak, že vlastník je povinen

Ø      Něco dát – (dare) darovat

Ø      Něco konat – (facere) pečovat o pramen a studnu na svém pozemku

Ø      Něčeho se zdržet – (omitere) výstavba na svém pozemku

Ø      něco strpět – (pati) cesta přes pozemek

Věcná břemena vznikají většinou smlouvami nebo v dědickém řízení i vydržením. K právní účinnosti vzniku a zániku věcných břemen se vyžaduje vklad do katastru.

Zástavní právo – zástava je věc určená k zajištění pohledávky jestliže dlužník včas nesplní svůj dluh. Zastavení nemovitosti se nazývá hypotéka a vkládá se do katastru. Zastavená může být i pohledávky např. týkající se zaplacení částky.

 Zadržovací právo - je jednostranný právní akt. Věřitel může k zajištění své splatné peněžité pohledávky zadržet pouze movitou věc dlužníka, dokud ten neuhradí nebo neposkytne jinou dostatečnou jistotu (automechanik může zadržet auto dokud mu dlužník neuhradí dlužnou částku).Věřitel je povinen dlužníka neprodleně vyrozumět o zadržení věci a o důvodech zadržení.

 

 

 

 

Ochrana vlastnického práva je zaručena ústavou České republiky

 

 

 

 

 

 

Vznik vlastnictví:

Ø      Převod vlastnického práva

Ø      Přechod vlastnického práva

Ø      Zhotovení věci

Ø      Vydržení

Ø      Koupě, darování, zdědění

 

 

 

 

Zánik vlastnictví

ve spoluvlastnickém vztahu nemusí nikdo setrvávat proti své vůli. Projeví-li jeden ze spoluvlastníků zájem o zrušení spoluvlastnictví (u movité věci stačí ústně, u nemovitosti písemně - výmaz z katastru nemovitostí), může s ostatními o tom uzavřít dohodu. Pokud k dohodě nedojde, rozhodne o zrušení a vypořádáni podílového spoluvlastnictví soud a to jedním z těchto způsobů:

Ø      reálným rozdělením věci podle výše jednotlivých podílů - toto je velmi zřídka používaný způsob, neboť rozdělením musí vzniknout samostatné věci tak, aby jejich vlastníkům mohly sloužit, což bývá většinou nemožné.

Ø      přikázáním věci jednomu nebo více spoluvlastníků za přiměřenou náhradu - tento způsob bývá využíván nejčastěji.

Ø      prodejem věci a rozdělením výtěžku podle výše podílů - tento způsob je využíván zcela ojediněle.

 
Snad se vám mé stránky alespoň trochu líbí